Je internetový trh s narkotiky bezpečnější?
Samotná existence pouličních dealerů drog je dnes ohrožena hned ze dvou stran – nejen legalizací, ale i internetovým obchodem. Se základními přednostmi legalizace jste zcela jistě obeznámeni, internetový prodej narkotik je stále vnímán spíše negativně. Australský kriminolog James Martin se přesto domnívá, že prodej drog na takzvaném Dark Webu může minimalizovat rizika na straně prodejců i kupujících.
Dark Web nebo Deep Web je název pro síť, která není uživatelům internetu dostupná skrze běžné prohlížeče a vyhledávače. Provoz těchto stránek je těžko dohledatelný a sledovatelný a každý jejich návštěvník musí používat skrytou IP adresu. Státní orgány se do obchodu vkládají jen v případě závažných problémů nebo pochybení a vystopovat jednotlivé uživatele pro ně není vůbec snadné. Poměrně velká část návštěvníků vstupuje do prostředí Dark Webu právě s cílem opatřit si nelegální narkotika, jsou zde ale zastoupeny všechny segmenty černého trhu od zbraní přes bílé maso až po dětskou pornografii.
Zmíněný kriminolog James Martin se domnívá, že Dark Web by mohl být ideálním místem pro zodpovědný obchod s drogami. Snížilo by se riziko účasti organizovaného zločinu a logicky by zcela odpadlo fyzické nebezpečí spojené s nákupem narkotik přímo na ulici. Odvrácené strana internetu není podle jeho názoru tak temná, jak se na první pohled zdá, a stránky jsou všem potenciálním zájemcům přístupné prostřednictvím prohlížeče Tor. S jeho pomocí by mohly být nabízené látky snadno sledovány a jejich uživatelé by je mohli přímo na stránkách prodejce komentovat a hodnotit. Z dřívějších výzkumů víme, že nejžádanějšími artikly jsou dnes na Dark Webu MDMA (extáze), LSD a nejrůznější konopné výrobky. Existují sice rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, zpravidla ale platí, že nejžádanějšími substancemi jsou ty nejméně rizikové, zatímco například heroin se nachází až na posledním místě pomyslného žebříčku popularity. Případné škody jsou minimalizovány, neboť prodávající a kupující se osobně vůbec nesetkají – jeden zaplatí dohodnutou sumu v bitcoinech, druhý pak odešle zboží na požadovanou adresu. Takový systém má podle Martina hned tři výhody:
Za prvé je z celého obchodu vyloučeno násilí, takže transakce probíhají bezpečněji. Jednotlivé strany obchodu se navzájem neznají, takže osobní konflikt je prakticky vyloučen. Zároveň dojde i k eliminaci dalších negativních jevů, například dlouhých řetězců vedoucích od velkoprodejců přes malé dealery ke koncovým uživatelům. Většina transakcí probíhá přímo mezi výrobcem a konzumentem.
Za druhé si uživatelé mohou na fórech jednotlivých obchodů vyměňovat poznatky o daném prodejci, kvalitě jeho zboží a také bezpečném užívání. Při pouličním prodeji není taková interakce možná. Online zákazníci jsou z velké části vzdělaní lidé a propagují spíše umírněné a bezpečné metody konzumace drog, což je i u nelegálních substancí velkým pozitivem. Na dnes již neexistující Dark Web tržnici zvané Silk Road byl každý týden přítomen lékař, který poskytoval anonymní poradenství týkající se bezpečného užívání.
Za třetí, narkotika prodávaná na Dark Webu vykazují zpravidla vysokou kvalitu a čistotu, takže jsou ze zdravotního hlediska méně závadné. Jako odstrašující případ naprosto nevhodného chování velkovýrobců a pouličních prodejců vzpomeňme třeba kokain ředěný insekticidy nebo fentanylem „obohacený“ heroin, které byly v nedávné době ve Spojených státech zodpovědné za četná úmrtí osob závislých na opiátech. Řada prodejců na Dark Webu opatřuje své zboží přesnými údaji o složení, například úplným kanabinoidním profilem u hašiše nebo obsahem MDMA u extáze.
James Martin je přesvědčený, že reálný trh s drogami v dohledné době nezmizí. Podle jeho názoru je nicméně pravděpodobné, že objem online trhu se bude nadále zvyšovat na úkor toho pouličního. Nákup na Dark Webu přesto nebude nikdy zcela bezpečný, neboť není možné ověřit věk účastníků obchodních transakcí. Teenageři s dostatečným kapesným a počítačovými znalostmi si zde mohou bez problémů opatřit prakticky jakoukoli látku v libovolném množství. Z tohoto pohledu je bez pochyby nutná nějaká forma státní regulaci, která by omezila přístup na síť nezletilým.
