Překonávání traumat pomocí MDMA
Extáze otevírá svět emocí a stírá hranice ega – proto se jedná o tak populární drogu na různých party. Dnes začínají být přesně tyto vlastnosti využívány v psychoterapii při léčbě těžkých traumat.
Přestože nás nesmírně těší, že se po celém světě rychle šíří medicínské využívání konopí a progresivní formy regulace, existují i další stále zakázané drogy, které se mohou stát léky budoucnosti. MDMA, což je název pro aktivní složku pilulek extáze, je jedním ze žhavých kandidátů stát se takovým léčivem a skvělým terapeutickým prostředkem pro léčbu traumatických zážitků a stavů. Konference v italském Turíně nazvaná „Právo na vědu a svobodný výzkum narkotických a psychotropních substancí“ se detailně zabývala i tímto tématem.
Pronikání do vzpomínek
Natalie Ginsbergová z renomované organizace Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (MAPS) seznámila ve své přednášce posluchače s nejnovějším vývojem a výsledky léčby pomocí MDMA. MAPS vznikla v Kalifornii v osmdesátých letech minulého století s cílem podpořit a propagovat terapeutické využívání psychedelik a konopí. Díky této organizaci mohla být před deseti až patnácti lety zahájena řada výzkumů léčebných účinků psychedelických látek. MDMA má zřejmě největší potenciál při léčbě jedné z nejtěžších forem psychických obtíží, kterou je posttraumatická stresová porucha (PTSD). Pacientům s touto poruchou může nabídnout jedinečnou pomoc. Spouštěčem PTSD jsou obvykle těžká traumata, jako je sexuální násilí nebo zážitky z války. Traumatizující zážitky se pacientům (obětím) trpících PTSD neustále vracejí do podvědomí a nemohou se od nich osvobodit nebo se jich zbavit. Mnoho osob s posttraumatickou stresovou poruchou se jí bohužel pokouší zbavit pomocí alkoholu či drog na bázi opiátů a ve stále rostoucím počtu případů nakonec spáchají sebevraždu. Ginsbergová přitom tvrdí, že 75 procentům pacientům běžné užívané léky na PTSD prostě a jednoduše nepomáhají. Jedná se o opravdu akutní problém. V srpnu 2017 ocenil aktivity MAPS dokonce i americký Úřad pro potraviny a léky (Food and Drug Administration – FDA), když označil pokusy s léčbou PTSD pomocí MDMA za „terapií s výrazným účinkem“. Toto výjimečné hodnocení ze strany tohoto úřadu vychází ze skutečnosti, že pouze sedmnáct procent pacientů zapojených do experimentálního výzkumu s MDMA nezaznamenalo zlepšení projevů své posttraumatické stresové poruchy.
Terapie klidem
Na rozdíl od léčby antidepresivy, kdy člověk doma s rukama založenýma v klíně jen čeká, jaké budou účinky, úspěch MDMA spočívá ve spojení s propracovanou formou psychoterapie. V jejím rámci obvykle stačí k úspěchu, když pacient užije MDMA pouze třikrát – poté není potřeba tuto látku nadále užívat. Podobné výsledky jsou u antidepresiv nepředstavitelné. Na léčbě pomocí MDMA se podílejí dva terapeuti a sezení probíhají v prostředí, jež v pacientovi vyvolává pocit bezpečí a nabízí mu a přátelskou atmosféru. Oba terapeuti si získávají důvěru pacienta v průběhu zmiňovaných tří sezení bez použití konvenčních léků a po celou dobu vztah s ním prohlubují. MDMA se tedy podává v místě, které na nemocného působí příjemně a bezpečné, kde si lehne na postel, oči mu jsou zakryty a do uší mu ze sluchátek hraje příjemná hudba. To trvá šest až osm hodin – tedy déle než tři až čtyři hodiny, kdy je působení MDMA nejintenzivnější. Terapeuti jsou přítomni až do konce a v případě potřeby s pacientem hovoří. Po ukončení MDMA terapie následují další tři další sezení bez administrace tohoto léčiva, během nichž pacient s terapeuty probírá nově nabyté zkušenosti a v jejichž průběhu společně začleňují pozitivní prožitky z této terapie do každodenního života. To vše přispívá k potlačení traumatických zážitků.
Psychedelické kliniky
Ginsbergová ve své přednášce stručně popsala historii léčby pomocí MDMA – mimo jiné připomněla, že první psychoterapeutická sezení s několika ženami trpícími PTSD proběhla ve Španělsku v roce 2000. Ve Spojených státech amerických se první takto zaměřený výzkum uskutečnil až v roce 2007 a na jeho výsledky se čekalo poměrně dlouho. Ginsbergová dále vysvětlila, že MAPS pracuje se strategií známou z aikida. V rámci války proti drogám vynaložily Spojené státy více než 300 milionů dolarů na podporu více než 5 000 výzkumných projektů zaměřených na rizika MDMA, zatímco pozitivní účinky zkoumají většinou soukromé organizace na vlastní náklady. V důsledku toho máme k dispozici všechny informace, které potřebujeme znát o nebezpečích MDMA, ale víme málo o pozitivních účincích této substance. Jak tedy využít soupeřovou sílu a taktiku k dosažení vlastního cíle? MAPS nyní přichází s novým přístupem k vyrovnání tohoto nepoměru nazvaným „Minimalizace rizik proti kapitálu“. Za tímto účelem byla nezisková organizace přeměněna na veřejně prospěšnou společnost, jejímž cílem je financování klinického výzkumu s civilní podporou a soukromými dárci. Úspěchy MDMA by mohly mít vliv na změnu veřejného mínění o psychedelické léčbě, což by usnadnilo budoucí práci výzkumníků. Podle členů MAPS by označení „terapie s výrazným účinkem“ mohlo přispět k legitimizaci terapie pomocí MDMA v hlavním medicínském proudu. Když se tak stane, MAPS plánuje začít zřizovat psychedelicko-terapeutické kliniky, které budou pacientům i terapeutům poskytovat optimální podmínky pro úspěšný léčebný proces.
