Udržitelnost v mysli
Nic netrvá věčně, co se může pokazit, to se také pokazí, jednou všechno skončí, zdroje vyschnou a mohli bychom ještě dlouho vyjmenovávat kolik úsloví naznačuje: naše zdroje jsou pominutelné. Udržitelnost je proces, objevující se ve všech oblastech života a znamená vytvoření systému, zajišťující jeho dlouhodobé udržení. Začněme se změnou u sebe.
N ejrozšířenější definici udržitelnosti přinesla v roce 1987 tzv. komise Brundtlandové: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí naplnění potřeb současné společnosti, aniž by ohrozil možnost splnění potřeb generací příštích.“ (Zpráva komise Brundtlandové, 1987). Komise OSN touto definicí zdůrazňuje spravedlnost v rámci generací a mezi generacemi, související s koncepcí udržitelnosti: na jedné straně rozdělení mezi v současnosti žijící generace, vyrovnání rozdělení mezi lidmi žijícími na severu a na jihu světa. Na druhé straně rovnováhu mezi generacemi, žijícími v současnosti a budoucími generacemi, tedy povinnost učinit vše pro udržení stability životního prostředí a společnosti v zájmu našich dětí a vnoučat.
V různých jazycích se význam slova „udržitelnost“ mírně liší. Německé slovo „Nachhaltigkeit“ znamená: „ Nesmí být spotřebováno více, než může dorůst, regenerovat“, zatím co v jiných jazycích, například ve francouzštině nebo v slovinštině je větší důraz kladen na „trvalost“ nebo „únosnost“. Anglické slovo „Sustainability“ znamená „podpora zdola“ nebo „ udržitelný rozvoj”.
Udržitelnost se objevuje v dimenzi životního prostředí (životní prostředí), v hospodářské dimenzi (hospodářství) a ve společenské dimenzi (společnost). Ve vědeckém světě se objevuje čtvrtá dimenze udržitelnosti, považovaná zčásti za dimenzi „kultury“, zčásti za instituční dimenzi – ve smyslu vládnutí a politických řídících systémů. O pojmu a podstatě definice udržitelný rozvoj spatřily světlo světa četné analýzy a polemiky. Podle definice Hermana Daly „udržitelný rozvoj je dosažení trvalého sociálního blahobytu bez nárůstu, přesahujícího ekologickou udržitelnosti“.
Základním cílem rozvoje je tedy zajistit sociální blahobyt, důstojné životní podmínky pro současné i budoucí generace, což je možné pouze tehdy, budeme-li využívat přírodní zdroje udržitelným způsobem, vyhneme-li se škodlivým účinkům, zejména nezvratným změnám ve stavu životního prostředí. Prvním krokem k tomu však je, abychom my sami byly v pořádku.
Stres je nedílnou součástí našeho života, kromě jiného je základem rozvoje, změn, ale navzdory tomu je v dnešním uspěchaném světě nutné i vědomé odbourávání stresu. Existuje mnoho technik na uvolnění napětí, svůj organismus můžeme zbavit každodenního stresu relaxací, meditací nebo sportem, ale pro mnohé je to i tak těžké, doporučované metody se jim v případě větší zátěže neosvědčili. Stresový faktor představují větší změny, které nás v životě potkají, mohou nás zcela ochromit, ale s usměrňováním mohou v nás indukovat třeba i rozvoj, neřešené napětí se totiž v mnoha případech může stát semeništěm nemocí.
Každý člověk prožívá úzkost, obavy, ale jejich míra je u každého jiná. Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je trvalá a koncentrovaná úzkost, u které se projevuje několik symptomů najednou, netýká se vysloveně jednoho předmětu nebo situace. Osoby, trpící GAD, prakticky na všechno reagují úzkostí, u většiny z nich je dalším typickým příznakem neklid, snadná unavitelnost, poruchy koncentrace, podrážděnost, poruchy spánku, svalové napjětí. Tyto příznaky můžeme pociťovat v různých životních situacích, ale záleží na jejich rozsahu a na tom, do jaké míry paralyzují naše činy, naši práci, náš den, celé tělo, duši. Nemocní, trpící generalizovanou úzkostnou poruchou mají často hrůzný strach z budoucnosti, z partnerských vztahů, z delších přátelských vztahů (únik ze sociálního života), prožívají strach a úzkost, že nejsou dost dobří, dost dobří ve svém partnerském vztahu, v práci, v přátelském vztahu, v určitých situacích, v životě. Mnozí z nich mají strach kvůli náladě, zdravotnímu stavu svých blízkých.
Trvalý strach vážně ovlivňuje výkon jednotlivce, udeří, paralyzuje, takže pokračuje jako začarovaný kruh a člověk klesá víc a víc. GAD je naštěstí jedna z nejúčinněji léčitelných psychiatrických nemocí. Dobré účinky během léčení má kognitivní i interpersonální terapie a v neposlední řadě také osvojení relaxačních technik může pomoct k získání ztracené kontroly. V určitých případech může být nutná i medikamentózní léčba. Nejprve je třeba konzultovat s lékařem, až pak lze uvažovat o alternativním způsobu léčby, jako je například CBD.
Instantná řešení způsobují často víc škod než bychom si mysleli. Například konzumace alkoholu netlumí symptomy, naopak je udržuje a posilňuje. Totéž platí pro léky, chemické přípravky. Mnoho lidí nezná jiné řešení než rychlou úlevu od bolesti, nebo okamžité zlepšení nálady pomocí chemikálií a stimulantů. Mnozí si myslí, že meditace je něco exotického, souvisejícího výhradně s náboženstvími, přicházejícími z východu. Někdo si myslí, že je to něco takového, u čeho se musí sedět jedním daným způsobem. Možná si myslí, že meditovat mohou pouze „svatí lidé“. Ani jedno tvrzení není pravdivé, meditace má nespočetné formy, její podstatou je vědomí, pozornost a pravidelnost. Když někdo medituje, dělá je to, že svoji mysl delší dobu soustředí na určitou věc. Existuje meditace při chůzi, ale třeba i čtení knihy, nebo koukání se na film může být stejná meditace, jako když vidíme někoho sedět bez pohybu v pozici lotosového sedu. Kontrola dechu nás mnohému naučí, pravidelnost vytvoří rámec pro život, prohloubí soustředění, pomůže zůstat ve svém středu.
Používání kanabionidů na léčebné účely, pro upevnění zdraví, v kosmetickém průmyslu je stále více oceňováno, dostává se do popředí díky jejich vynikajícímu účinku tlumení úzkosti, zánětů a bolesti. Výzkumy dokázaly: CBD je slibný na léčbu depresí a pocitu úzkosti, může způsobit méně vedlejších účinků, než léky. Výsledky jednoho výzkumu z roku 2014 pomohou vysvětlit, proč může být CBD použitelný na léčbu depresí. Našli důkaz, že ve většině vyšetření má CBD pozitivní účinek na serotoninové receptory v mozku. Serotonin ovlivňuje početné funkce organismu, včetně emocionálních stavů, pocitu pohody nebo štěstí. Vyrovnání úrovní serotoninů je pro lidi trpící depresí klíčovým cílem terapie. Orální užíváni CBD zpravidla nemá vedlejší účinky. CBD je silná sloučenina, která se stává stále více populární jako alternativní způsob léčby.
Pravidelné užívání konopného oleje kromě upevnění duševního zdraví posílí imunitní systém, snižuje riziko určitých chronických nemocí a díky esenciálním kyselinám chrání srdce, cévy, dokonce i nervový systém.
