Nevděčné dítě
„Legalizace zabila konopí na léčebné používání”
Vedle rekreačních konzumentů konopí čekalo na první legalizace i mnoho nemocných, ale změny byly pro většinu z nich zklamáním. S Dr. Dominicem Corva, generálním ředitelem Center forthe Study of Cannabis and Social Policy (CASP) v Seattle jsme mluvili o anomáliích legalizace, o vlivech na pacienty a o rozdílech mezi jednotlivými modely.
Medijuana: Jak jsi se dostal na konopní scénu?
Dr. Dominic Corva: Co se týká mého vzdělání, jsem geograf. Na Washingtonské univerzitě byla mým oborem drogová válka a ilegální drogový trh. Původní výzkum jsem provedl o kokainu v Bolívii v souvis-losti s hospodářskou krizí a formováním trhu. Během svých studií jsem se seznámil i s aktivitami souvi-sejícími s jinými drogami, především s konopím. Ale protože jsem byl sám spotřebitelem, rozhodl jsem se pro takové téma výzkumu, které mi nebylo tak blízké. Později ve státě Washington na postgraduál-ním studiu a pak v Severní Kalifornii na Humboldské státní univerzitě jsem měl možnost zblízka sledovat vzestup konopí na léčebné používání a plánování jeho legalizace. V důsledku toho jsem se rozhodl založit vlastní organizaci.
MED: Čím přesně se CASP zabývá?
DC: Je to nevládní organizace, která se zabývá výzkumem a vzděláváním. Vzdělávání zde musí být in-terpretováno široce, jako poskytování informací, v rámci kterého do naší cílové skupiny patří aktéři vy-nášení rozhodnutí, akademici a odborná část konopného průmyslu.
MED: Jak vznikl profil organizace?
DC: Hodně jsem mluvil s pěstiteli, kteří začali svou činnost ještě v 60. letech a vytvořili základy americ-kého konopného trhu. Před tím byl import z Mexika. Tady jsem začal sledovat formování trhu, který vedl k vzniku rámcového regulačního systému a k několika rozporům. Současný stav souhrnně nazývám post-prohibicí a to je právě to, čím se CASP zabývá. Zkoumáme, jak formuje momentálně platný spol-kový zákaz legalizaci. Zákaz není v první řadě o konopí, ale o společenské kontrole. To je to, co formuje trh a regulaci.
MED: V diskuzi o legalizaci mnoho argumentů a protiargumentů směrovalo k formování podmínek na trhu. Pět let po první legalizaci, které očekávání a obavy ohledně regulovaného trhu se naplnili a jaké rozpory se rýsují?
DC: Jednou z největších obav byla obava ze vzestupu velkých konopných společností. Ve státě Wa-shington se to přesně tak stalo: legalizační exploze zabila konopí na léčebné použití. Také příklady jiných států dokazují, že zákony, týkající se konopí na léčebné použití, před legalizací nejsou zvlášť přísné, připomínají spíš dekriminalizaci a státní pokladně nepřinášejí značné daňové příjmy. Použití konopí pro léčebné účely se v jistém smyslu podobá tradiční medicíně: pěstuje se v malých zahradách a systém, postavený kolem něj, se ani zdaleka nepodobá modernímu kapitalismu. Nejde o velké zisky, regulace se týká pouze úzkého okruhu, který spájí vzájemná závislost a společně zažitá stigmatizace. V době legalizace však už na hodnotách, souvisejících s konopím na léčebné použití, vůbec nezáleží. Záleží je-nom na penězích.
MED: V Kanadě po legalizaci nastali problémy pro pacienty, kteří konopí používají na léčebné účely, protože pěstitelé přešli na rekreační trh, slibující vyšší zisk. Něco podobného se děje i ve státech USA?
DC: Ano i ne. Zpravidla to nejsou pěstitelé, kteří se rozhodnou pěstovat pro rekreační trh. Ve státě Wa-shington to například byla pro ně jediná možnost, protože jsme zlikvidovali jejich léčebný program. V Oregonu a v Kalifornii se děje totéž. Zásobování léčebného trhu konopí je nemožné a ilegální.
MED: Kdo tedy teď vyrábí konopí pro pacienty?
DC: Černý trh a sítě, které vznikly tak před deseti lety, s cílem poskytovat pro nemocné cenově dostu-pné a přístupné léky. V těch dobách fungovala přímá kontrola kvality, protože pacient a pěstitel se vzá-jemně znali. Pacient mohl jet na plantáž podívat se na proces výroby. Legalizace oddělila výrobu od prodeje. A regulace, která tuto situaci vytvořila, zatím nedokázala splnit svoje sliby, například zajistit obecnou kontrolu kvality nebo uvedení spolehlivých THC a CBD údajů. Pacienti si samozřejmě mohou koupit produkty na léčebné používání v prodejnách s rekreačními produkty, ale zákon zakazuje jejich reklamu, takže je těžší najít je. Větším problémem však je, že pacienti ztratili předchozí důvěrný vztah s pěstiteli.
MED: Navíc by pacienti potřebovali produkty konstantní kvality a složení, aby mohli nepřetržitě léčit svoji nemoc.
DC: Pacienti zpravidla musí vyzkoušet několik druhů a produktů, než najdou pro sebe ten nejvhodnější. Endokanabionidní systém každého uživatele je jiný, proto u každého fungují jiné druhy. V současném systému máš sice právo experimentovat s čímkoliv, ale produkty jsou velmi drahé, nemůžeš je očichat a nemůžeš mluvit s obchodníkem o jeho zkušenostech, jak tomu bylo předtím. Přístup k informacím je omezený. Nechci ale být úplně negativní. Na rekreačních stránkách se objevují i hodnotné produkty, které lze zařadit zejména mezi potravinové doplňky na báze bylin, avšak jejich příznivé účinky lze pro-pagovat velmi omezeným způsobem. V prodeji jsou například tablety s obsahem THC, CBD, terpenu, kozlíku lékařského a vitaminu B, ale kvůli dani z obratu jsou velmi drahé.
MED: A pacientům tyto léky nehradí zdravotní pojišťovna.
DC: Ani v minulosti je nehradila, ale alespoň mohli počítat s darovanými léky. Pacientům s povolením mohli lékárny zdarma dát jim darované květenství, oleje nebo jiné produkty z konopí. Dnes tato možnost existuje pouze teoreticky, prakticky je nerealizovatelná. V dnešním vysoce regulovaném systému ve Washingtonu a ve většině ostatních států nikdo nedělá z konopí peníze. Ve Washingtonu je sazba daně 48%, k tomu je ještě třeba přičíst spolkové daně, hlavně pro maloobchod. V legalizaci na úrovni spolkových států by se to dalo řešit, ale momentálně z pohledu spolkové vlády tyto subjekty provádí kriminální činnost a tak nemohou ani využívat podporu, která jiným hospodářským činnostem náleží. Za těchto okolností o darování léků nemůže být ani řeč. V Coloradu alespoň určenou část daňových příjmů z konopí věnují na společensky důležité oblasti. Ve Washingtonu zavedli podobný systém, ale legislativa rozhodla jinak a s příjmy mají jiné plány.
MED: V kterém státě jsou nejpříznivější podmínky pro léčebné používání.
DC: Musíme vzít v úvahu, že můžeme mluvit pouze o třech vyspělých legálních trzích: Washington, Co-lorado a Oregon. U každého z nich lze uvést pozitivní příklady, ale momentálně bych na svoje vlastní překvapení zmínil Colorado, přestože si myslím, že nejlepší politiky pocházejí ze západního pobřeží (směje se). Colorado podporuje výzkum a na rozdíl od Washingtonu se nelekne toho, aby dospělým povolili domácí pěstování. Určité prvky však z coloradského modelu chybí. Jsou to například programy shovívavosti, které fungují v Kalifornii, Maine a Massachusetts, a které umožňují zainteresování obětí drogových vojen do konopného průmyslu. V Kalifornii se zpětnou platností zrušili tresty uložené za držení malého množství, což je velmi pozitivní krok.
MED: Dobré praxe jiných států by mohli být začleněny do místních zákonů, i když ne rychle.
DC: Přesně tak. Když Colorado pokládá praxi Kalifornie za dobrou, může ji převzít ale třeba na to čas. I proto si myslím, že i když je zákaz právní konstrukce, ve skutečnosti je to kulturní produkt. Každý ho má v hlavě a v srdci. Mnozí se bojí věcí, souvisejících s užíváním konopí, ale to ještě neznamená, že jsou to zlí lidé. Když se k užívání dostanou blíže, například jako příbuzní pacienta, jejich postoj se změní. To je potřeba ke změně kultury. Kultura zákazů bude tedy přetrvávat do té doby, dokud bude žít jediný člověk, který v ní byl vychován a definovala jeho systém víry.
MED: Podle měření, prováděných od konce šedesátých let podpora zákazu ve Spojených státech z roku na rok slábne a už několik let mají většinu zastánci legalizace.
DC: Z velké části za to lze vděčit skutečnosti, že mnozí už netají užívání konopí. Je to velmi podobné hnutí za práva homosexuálů. Lidé směle nenáviděli homosexuály, pokud nešlo o jejich příbuzné. Po poznání už bylo akceptovatelné být homosexuálem. Situace s konopím je stejná. Konopí na léčebné používání velmi pomáhá v akceptování užívání konopí. I proto je hanebné, že legalizace zatlačila do po-zadí to konopí na léčebné používání, které ji klestilo cestu.
MED: Jak by změnila situaci legalizace na úrovni spolkových států?
DC: Bankovní transakce, bankovní transakce, bankovní transakce. Úvěrová družstva státu Washington účtují obrovské částky za bankovní transakce související s konopím. Proto se klienti pokoušejí zatajit, že se zabývají konopím. Když to přece jenom vyjde najevo, mohou si hledat novou banku. Je to rozčilující a drahé zároveň. Kromě toho firmy nemohou požádat o úvěr, co menším firmám velmi ztěžuje činnost. Otevření spolkových bank bude pro menší subjekty znamenat obrovskou pomoc. I produkty budou přecházet státy, což omezí přeshraniční nelegální obchod. Otázkou zůstává, jaká bude legislativa na úrovni spolkových států. Bude existovat pevný centrální spolkový model, jako v Kanadě, nebo si budou moci jednotlivé státy upravovat vlastní zákony. Já počítám s centralizovaným modelem, což v případě příliš přísných zákonů nemusí dobře dopadnout. Například když bude na spolkové úrovni zakázané domácí pěstování.
MED: A co by to znamenalo pro konopí na léčebné používání?
DC: Medicínské výzkumy v každém případě na legalizaci získají: pro lékaře a vědce bude přístup ke ko-nopí snadnější a budou moci mnohem bezprostředněji spolupracovat s pacienty než dnes. Nákup ko-nopí bude možné hradit nemocenskou pojišťovnou a farmaceutické společnosti mohou přijít s novými přípravky. Konopí je tradičním botanickým a léčebným produktem, a legalizace na úrovni spolkových států pravděpodobně otevře cestu v obou směrech.
