„S takovým úspěchem jsem ani ve snu nepočítal”
Od korupčního skandálu až k povolení pro léčebné použití v Makedonii
Kampaň za povolení konopí pro léčebné použití v Makedonii dosáhla východoevropským měřítkem neobvykle velký úspěch. K dosažení povolení bylo třeba podzemního rozšíření léčení konopným olejem, ale i vládu ohrožujícího korupčního skandálu. Podrobnosti vypráví nejznámější makedonský konopný aktivista Filip Dostovski.
Zvyky užívání konopí v Makedonii, která má pouze 2 miliony obyvatel, podstatně ovlivňuje, že její jižní soused, Albánie, je snad největším ilegálním producentem konopí v Evropě. Proto si obyvatelstvo dlouho volilo raději laciné albánské konopí slabé kvality než pěstování nebo kampaň za legalizaci. I Filipův příběh tomu na začátku odpovídal. Konopí vyzkoušel poprvé ve svých deseti letech a od šestnácti je jeho pravidelným uživatelem. Když mu bylo patnáct let, diagnostikovali u něj Hodgkinův lymfom, což je zhoubný nádor lymfatického systému. Bylo to v roku 1995, kdy měli lékaři ještě poměrně málo znalostí o příznivých účincích konopí, zvláště ve východní Evropě. Filip se v Slovinsku podrobil chemoterapii a ozařování, díky této terapii lymfom zmizel, ale musel bojovat s takovými vedlejšími účinky, jako nespavost a neustálý pocit úzkosti. „V nemocnici mi jedna slovinská dívka nabídla joint, když jsem jí vyprávěl o svých příznacích. Po několika šlucích jsem okamžitě poznal příznivé účinky. Rekreační použití je příjemné trávení času, ale v těžkém zdravotním stavu, například v silných bolestech, poskytne konopí skutečnou úlevu“ – vzpomíná Filip na první léčebné použití.
Olej pronikl do povědomí veřejnosti
Filip během své léčby v Slovinsku netajil užívání konopí ani před svojí matkou, ani před lékaři a dokázal jim vysvětlit, že tato rostlina mu v jeho stavu hodně pomáhá. Po uzdravení zůstal příležitostným uživatelem a stal se partyzánským pěstitelem. Motivací pro něj tehdy ještě nebyla prevence, vždyť ještě ani neslyšel o protirakovinových účincích konopí. Jen o léta později se setkal s příběhem Ricka Simpsona a se způsobem přípravy konopného oleje (RSO), ze začátku byl však skeptický. Ze zvědavosti připravil jednu dávku z nekvalitní trávy a vykouřil ji natřenou na cigaretu, pak to nechal být. O dva roky později, v roce 2010 se u Filipa lymfom obnovil a z lymfatických uzlin mu museli odebrat vzorek. „Mojí první myšlenkou byl olej, takže jsem vyrobil další dávku, tu jsem už ale nekouřil, spotřeboval jsem ji podle protokolu Ricka Simpsona. O dva měsíce vyšetření ukázalo zdravé lymfatické uzliny. Jeho ošetřujícím lékařem byl tentýž lékař, který ho před lety vyléčil a mezitím se stal přítelem rodiny. Filip tentokrát řekl lékařům nejen o svých zkušenostech, ale dal jim také injekční stříkačku s olejem. O konopí se jako první začala zajímat manželka lékaře, anestezioložka, olej si ponechala a použila ho u jednoho pacienta. O dva roky později Filip připravil olej pro svoji matku, které diagnostikovali leukémii, její stav se začal brzy zlepšovat. Tato dáma pak na veřejnosti mluvila o svém vyléčení pomocí RSO a to byl začátek poznávání konopí v Makedonii.
Šarlatánství, nebo lékařská věda?
Vlivem neustále rostoucího zájmu se Filip začal věcí vážně zabývat a s přáteli založil organizaci Zelena alternativa (Zelená alternativa). „V Makedonii dostaneš 1 kg albánské trávy za 200 euro, toto množství stačí k výrobě 100–120 mililitrů RSO. 200 euro je zanedbatelná suma; sesbíráme od aktivistů a nemocným dáváme 3–5 mililitrů. Jakmile dostanou pozitivní výsledky, nabádáme je, aby i oni připravili RSO olej, který dáme jiným nemocným. Tento systém nám poskytuje také ochranu, protože olej rozšiřujeme bez zainteresování peněz a za pár let každého naučíme vyrábět RSO. Recepty a metoda přípravy jsou dostupné i na videokanálech, takže se to může naučit kdokoliv.“ Organizace ze začátku poskytovala pomoc nuzným bez zainteresování lékařů, což bylo často zdrojem problémů. „Zatímco někdo dosáhl velmi dobrých výsledků, jiní dělali chyby kvůli vedlejším účinkům. Obrátil jsem se na Ricka Simpsona, který mi zprostředkoval kontakt s takovými odborníky, jako Izraelec Lumír Hanuš, Kanaďan Paul Hornby a Američan Robert Melamede. Jsem jim moc vděčný za pomoc při zodpovědění otázek pacientů.“ O svoje znalosti se podělili také s lékaři. Na semináři o konopí pro léčebné použití ve Slovinsku se Filip setkal s Rickem Simpsonem a jinými odborníky i osobně. Ještě v témže roce zorganizoval první seminář v Skopje, po němž následovalo dosud dalších šest. Příznivou odezvu organizace vysvětluje tím, že v době svého vzniku v roku 2014 už 2–3 roky vyráběli olej a informace o léčivých účincích konopí se šířily ústním podáním. Odhaduje se, že v roce 2015 už přibližně 70 % obyvatel záležitost podporovalo.
Příznivý politický vítr do zad, smíšené výsledky
Záležitost brzy vzbudila i pozornost vládních politiků, zejména proto, že tehdejší premiér Nikola Gruevski byl právě uprostřed korupčního skandálu. Po zveřejnění jeho záležitostí najednou začal plnou parou podporovat povolení léčebného používání konopí a snažil se co nejdřív prosadit legalizaci, aby se v roce 2016 dokázal udržet při moci. Když Gruevski oslovil Filipovu organizaci, definovali tři požadavky: 1) možnost pěstovat konopí na povolení, 2) zrušit hraniční hodnoty THC v léčivých produktech a 3) umožnit odborníkům provádět výzkum konopí. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že všechny podmínky budou přijaty a uzákoněny!“ Ačkoliv Nikola Gruevski navzdory všem snahám volby prohrál a od loňského roku prchá před vězením, nová vláda záležitost také podpořila a zákon schválila. Díky seminářům mají i makedonští lékaři možnost poznat a akceptovat léčebné použití konopí. Podle Filipa však budou nutné další úpravy, neboť zákon definuje pouze čtyři skupiny onemocnění: onkologická onemocnění, epilepsie, HIV a roztroušenou sklerózu. „Sestavení tohoto seznamu nepředcházel žádný výzkum. Vláda jednoduše vybrala ty nemoci, na které mělo vyhledávání v Google nejvíc výsledků.“ Druhým problémem je, že deset společností, které dostaly povolení na výrobu konopí, z materiálních důvodů pěstuje výhradně na export. V důsledku toho dnes nejsou v makedonských lékárnách místní produkty, a tak si nemocní mohou zakoupit pouze zahraniční konopí za poměrně vysokou cenu. Kvůli vysoké ceně lékařského konopí mnoho nemocných získává své léky raději na ulici. Filip však řekl i to, že „vláda marně propaguje léčebné účinky konopí, když se produkty soukromých společností nedostanou do lékáren. Olej s obsahem THC 600 mg dnes stojí na recept 150 eur, zatímco na ulici dostaneš stejnou dávku za 20 eur. V konečném důsledku vláda posílila černý trh. Naštěstí jsou si toho vědomi, takže v budoucnu očekáváme novelizaci zákonů.“
